Rozhovory

Interview: Lukáš Vojíř

Lukas VojirInterview: Lukáš Vojíř

Po zkušenostech z internetové agentury a kratkým intermezzem v klasické reklamě Lukáš zakotvil ve vlastním studiu Goodshape. Rozhovor o minulosti, o práci, ale také o budoucnosti a inspiracích.

Jak se má co dnes dělá Lukáš Vojíř?

Má se dobře. Letošní nepříjemně parné léto ho po dlouhé době zastihlo na sólové plavbě. Znamená to, že po několikaletém exkurzu agenturami, jsem se před nedávnem osamostatnil, vydal na dráhu freelancera a spoluzaložil studio Goodshape. Svoboda, kterou jsem takto nabyl, přináší zcela zásadní prvek do mého života.

Kde bereš inspiraci pro svoji tvorbu? Co Tě nakopává a čím se naopak odreagováváš?

Hloubky mého nitra často reflektují věci dost banální, inspiruji se absurditou a pitoreskností, stejně tak jako komplexností :) Odpočinek mi kromě klasických atrakcí jako jsou galerie, kvalitní filmy a hudba, přináší hlavně práce na vlastních projektech. Rád vyprávím příběhy, takže se teď ve volném čase hodně věnuji animaci.

Lukáš Vojíř:

Co nebo kdo Tě napadá, když slyšíš slova „český design“?

Český design? Bohužel mě napadá „To jsou ti na chvostu“. Co se týče progrese, snesli jsme srovnání možná v době kubismu nebo za časů Sutnara. Jinak mám z historie spíš pocit, že jsme se vždycky tak trošku budulínovsky vezli na ocasu, což je přirovnání, které nám sedí dodnes. Umíme vyprodukovat spoustu hmoty, která je současná a vypadá hezky, ale kormidlo drží v ruce někdo jiný.

Co si myslíš nutnosti vzdělání v oblasti designu? Myslíš, že lidé vycházejicí ze škol mají větší šanci se uplatnit anebo jsou naopak odtrženi od reality a tou pravou školou je až praxe?

Myslím, že vzdělání, ať už v jakékoli formě, je nutné pro každou činnost, design nevyjímaje. Jinou věcí je, jak jej nabít. Kdo chodí do školy, má většinou výhodu v tom, že informace dostane v uspořádané formě. Navíc v prostředí, které přináší klid na experimentování. Kdo do školy nechodí a chce odvádět kvalitní výkon, musí být zvědavější a pilnější. Šance na uplatnění, záleží na oboru. Diplomovaní webdesignéři jsou k smíchu, stejně jako takřečení artdirectoři, kteří neznají základy typografie.

Jaké tři věci tě v oblasti designu v poslední době zaujaly?

Alternativní práce s desktopem a vůbec všechna podobná interaktivní uživatelská rozhraní připomínající ovládání z filmu AI je asi jediná věc, která mi zůstala v hlavě :)

Mohl by jsi jmenovat tři jména z oblasti českého designu o kterých si myslíš, že jsou špička? Může se jednat jak o jednotlivce, tak firmy.

DGÚ, co se webdesignu týče. Je to jediný subjekt, o kterém se venku ví a který nám dělá dobré jméno. Jakub Dvorský, pro svůj geniální rukopis ve hře Samorost a videoklipu „Na tu svatbu“, který považuji za jedno z našich nejpůsobivějších audiovizuálních děl. Olgoj Chorchoj, jejichž název předurčil mé sympatie, ještě před tím, než sem znal jejich práce.

Jaký máš názor na soutěže jako Louskáček, Zlatý štoček, Zlatá pecka či iReklama? Kterých svých ocěněních si nejvíce vážíš?

Na tak malou zemi je tu až příliš takových ocenění. Jejich význam je navíc pramalý, neboť mechanismus rozhodování je velmi nedokonalý. Posílate-li práci do Cannes, chtějí vidět nejen skvělý spot (web, leták, cokoli), ale také spoustu čísel a tabulek. Kolik lidí jste oslovili, jaký měl spot dopad, atd. U nás je situace taková, že vyhrávají kampaně pro Boxerský klub na Žižkově, který si mohl získat nové členy maximálně tak z řad poroty soutěží, protože ho nikdo jiný nikdy neviděl. Obecně je tu tedy odvaha dělat odvážné věci, akorát pokud je nemusíme před někým obhajovat. Sám si vážím Zlaté pecky a Českého direktu, kterými byly ověnčeny projekty, na kterých jsem se podílel..

Co si myslíš o oborových organizacích jako je Art Directors Club nebo Typo Design Club?

Přiznám se, že tyto organizace až tolik nesleduji.. Ale myslím, že by se z tohoto ohledu mohlo v našem odvětví dít víc. To, že vyjde jednou za pár let nějaká ročenka a ročně se předá pár sošek je málo.

Jaké jsou Tvoje tři nejoblíbenější internetové stránky?

Kromě Nyxu, (uzavřená komunita, diskusní server s velkou účastí profesionálů z různých oborů) a Newstoday (portál o designu a reklamě) asi neexistují jiné stránky, které bych navštěvoval pravidelně.

Co očekáváš od Internetu z hlediska rozšiřování broadbandu?

To je těžké.. asi by se měly shodnout dva protichůdné směry. Jeden, zaměřující se na multimediální obsah a interaktivitu. A druhý, který celý internet rozděluje a škatulkuje pro lepší dostupnost relevantních informací. To, že rychlý internet používá větší počet lidí se také odráží na možnosti vzniku zajímavých projektů, jako je kombinace speciálních bot od Nike, které přes ipod předávají data internetové aplikaci. Díky tomu můžete sledovat jak se zlepšujete v běhu.. jedna věc je marketingový dopad, druhá je ta, že člověk (jedinec) začíná pomalu prorůstat do metafyzických virtuálních struktur. Můžete úspěšně žít a zažívat spoustu dobrodružství jenom s myší v ruce.

Na čem právě pracuješ a jaké jsou Tvoje poslední novinky?

Teď se asi nejvíc soustředím na to, aby se dobře rozjelo mé studio Goodshape. Pokouším se přinést extravagantní prvky i do běžné práce pro běžné klienty. Pochopitelně je na prvním místě vždy cíl, který si vytýčí klient, ale cesta, jak ho dosáhnout, nemusí být vždy nudná a všední. Jinak teď intenzivně pracuji na animací vyprávěném surrealistickém snu pro bohyni mé inspirace, která snad již brzy spatří světlo světa.

Kterého projektu, díla či momentu ve své dosavadní kariéře si nejvíce vážíš?

Vážím si všech prací, které dělám s láskou a péčí, to je jasné. Bohužel zde ty nejcennější jmenovat nemohu, takže se zmíním aspoň o své sérii remixovaných samolepek do MHD, která je poměrně populární mezi lidmi z mého okolí – soudě podle toho jak mi je stále rvou z ruky :)

Jakou máš zkušenost s klienty? Daří se Ti protlačit nápad? Jaké máš procento „zabitých“ či nepřijatých nápadů/návrhů?

Zkušeností mám dost široké spektrum. Naprosto nejhorší jsou případy klientů chytrolínů, kteří všemu rozumějí, všechno vědí lépe a kdyby mohli, všechno by si udělali samy. Stejně je na tom hodně agentur. V takových případech se snažím rychle dokončit projekt a vzít nohy na ramena. Čím víc s nimi člověk diskutuje, tím je to horší. Takže spíš záleží, na jaké lidi narazím. A já se snažím vybírat ty, kteří mi důvěřují a u kterých nemusím nic tlačit ti mé nápady nezabíjejí. Tím, že se pohybuji na volné noze jsem si ušetřil spoustu nervů, protože takhle tu svobodu volby opravdu mám. Při práci v agentuře sem občas byl jako chodící papiňák připravený vybouchnout, protože sem přes svojí vůli musel dělat věci, ze kterých mi bylo špatně. Pak jsem místo práce musel věnovat spoustu času tomu, že sem kreslil lebky a znetvořené, zjizvené postavičky bez očí, abych se uklidnil.

Jaké jsou Tvoje plány pro nejbližší hodiny a dny?

Půjdu si koupit zmrzlinu a pustím se do animování velkého pavouka běhajícího po molekulární pavučině.

Díky za rozhovor.

Martin Kalda

https://www.designportal.cz/rozhovory/lukas_vojir-rozhovor.html

26.07.06