Ve skutečnosti je tento přerovský tým designerů dokonce čtyřčlenný — tvoření se totiž věnuje celá rodina, takže kromě Tomáše a jeho ženy Romany do týmu patří ještě devítiletá Natálka a dvanáctiletý Tomáš. K designu se každý z členů propracoval vlastní cestou s trpělivostí a pílí až do bodu zlomu, kterým bylo vytvoření profilu na portálu Fler.cz a produkce vlastních výrobků. S jedním z nich — H.G.Wells „Stůl s duší“ – uspěli v soutěži Balakryl RECY věci.
Co tě nezabije, to tě posílí.
Jaká byla Vaše cesta k produktovému designu?
Já, co si pamatuji, jsem vždycky něco tvořil a to již od mala (1981). Možná mě k tomu přivedlo strejdovo lepení modelů z ABC, ale spíš to byl jen hnací motor nápadu, protože v návodech z ABC mi přišla spousta věcí zbytečných. Rád jsem si vymýšlel a kreslil vlastní plány, ze kterých jsem pak stavěl futuristická města, auta a stolní hry, z nichž některé byly testovány na základních školách v místě bydliště. Vybrané hry se pak následně dostaly i k některým hračkářským firmám v ČR na posouzení. Bohužel bez úspěchu, ale i to patří ke tvoření. Většinu těch her však stále mám. Jen pro zajímavost – nejstarší je z roku 1994.
Co se týče vzdělání, tak jsem nestudoval design ani jiné obory. Rodiče byli skromní a já chtěl být kuchař. I na internátě jsem však neustále tvořil a hledal nové výzvy. Vydával jsem měsíčník INTR — časopis z prostředí školy a internátu o cca sedmnácti stranách za 7,50 Kč a tvořil nové stolní hry a už tenkrát ve 3D. Psal se rok 1997.
Během následujících deseti let jsem z rodinných důvodů ukončil střední školu, šel na vojnu, oženil se a narodil se nám syn. Kreativita v tomto období byla zaměřena spíše na učení se od tchána. Obnova starých věcí přinesla poznatky nejen o dřevě, ale i barvách, nátěrech a nářadí. Proto se tvořilo hlavně doma — úprava nábytku, výměna starých částí, lakování, malovaní atd. Samozřejmě se chodilo i do práce :) V roce 2012 jsem v sedmičce (časopis) objevil článek, že své výrobky mnozí prezentují na portále Fler.cz a zkusili jsme to. 
Zřídili jsme si profil Indys. Naše první výrobky z hnědé samotvrdnoucí hmoty, na koleně dělaná pfka aj. se líbila, ale nikdo je nekupoval jen na bleších trzích. Tak jsme zkoušeli, vylepšovali, objevovali a zdokonalovali se. Jenže ani to nestačilo a domněnka, že se tomu věnujeme dostatačně, byla mylná. Proto jsem před dvěma lety odstranil z profilu všechny ležící výrobky tzv. ležáky :), změnil fotky, popisky, představení nás samotných, kategorie, založil FB stránku Indys handmade a Okluzory Indys a začal se tomu věnovat více. Mohl jsem, jelikož jsem byl od roku 2010 na volné noze a stále jsem.
Přišly nové nápady a ze tří prodejů za rok byly najednou tři za měsíc. Získali jsme fanoušky a zákazníky a tím pádem i více sebevědomí.
Jak máte rozdělné role ve vašem rodinném týmu?
Ono rodina je vlastně takový tým a naopak nebo by to tak alespoň mělo být. Jakmile přijde nový nápad, nejprve je rodinná porada. Co si kdo o tom myslí a jak by se to dalo udělat. Veškeré poznatky pak dáme dohromady a nepřímo si rozdělíme, kdo by co mohl udělat. Děti rády malují, lepí a stříhají, ale učí se i gravírovat, řezat nebo brousit. Jejich finální názor na hotový výrobek je také důležitý a především nezaujatý. Řeknou to napřímo :)
Manželka zase umí neuvěřitelně ručně vyšívat, a tak jsou módní doplňky pro děti s oční vadou její práce. Ví také, jak kombinovat barvy, když maluje obrazy. Skvěle se cítí i s bruskou nebo vrtačkou. Já mám naproti tomu raději tužku, netradiční použití materiálů a kombinování. Mám také na starost péči o zákazníka, webové stránky a marketing, ale i zde to není pravidlem. Všichni se neustále učíme.
Na čem aktuálně pracujete?
V poslední době se věnujeme převážně recyklaci a upcyclingu a to i díky účasti v soutěži Balakryl RECY věci. Minimálně jednou do měsíce proto navštěvujeme vytypovaný sběrný dvůr, odkud nikdy neodejdeme s prázdnou :) Ten pocit, že jsme něco zachránili, stojí za to.
Před nedávnem jsme získali zakázku na obnovu několika konferenčních stolků ve stylu H.G.Wells a do toho připravujeme netradiční opalované svatební oznámení, pozvánky, menu a další doplňky pro jeden zamilovaný pár.
Vyberete práce, které bychom si mohli blíže představit?
H.G.Wells „Stůl s duší“
Jako takový neměl duši, neměl příběh… Věřte, že tento už duši má, protože čas, který jsme mu věnovali, je čas strávený s láskou, pečlivostí a cílem, aby žil dál… Představujeme Vám nyní konferenční stůl, který má jméno H.G. WELLS.
Conos
Svítidlo ze starého koše na ohniště. Koš jsem vykoupil již s jasným účelem, co z něho bude. Elektroinstalace je ve vintage stylu.
Minerva
Obýváková sestava — konferenční stolek, menší stolek s psacím strojem a sedací souprava. Vše za použití šicího stroje po babičce a více jak třicet let starých dřevěných prken. Opěrky sedačky jsou z nohou stroje, kolo a střed stroje byl použit na konferenční stůl včetně kovové destičky MINERVA.
Tesla
Starý reproduktor Tesla dostal nový vzhled.
Jaký je váš oblíbený materiál?
Jednoznačně dřevo, protože je to přírodní materiál, který se nikdy neomrzí a pracovat s ním je vážně radost a dodává místnosti jakési útulno. Dále papír, tedy alespoň pro mě, který jsem si oblíbil v kombinaci s tiskem a opalováním. Každý rok se nesmírně těším na to, až budu mít v ruce první zkompletovaný místopisný kalendář Přerova, který je od grafického návrhu až po vložení do dárkové tašky autorským dílem.
Jak vypadá váš pracovní stůl?
My vlastně pracovní stůl nemáme. Pokud nejsme právě na chalupě, kde je alespoň ponk, tak veškerou činnost provádíme v panelovém bytě 3+1 (60 m2). Řezání, lehké broušení nebo vrtání děláme v chodbě, kde je omyvatelná dlažba. Kompletaci, nátěry, lepení a další drobné činnosti v obýváku. I přesto, že sousedi o nás údajně nevědí, chceme si v nejbližší době zřídit dílnu.
Jak s odstupem hodnotíte úspěch v soutěži Balakryl RECY věci?
Cesta do Brna na soutěž byla tedy velikou výzvou a skvělou zkušeností, díky které také brzy spustíme webové stránky s e-shopem, kde upcycling bude jedna z hlavních kategorií.
Jaké máte plány do budoucna?
Naší vizí je tvořit, tvořit a zase tvořit a mít to jako hlavní činnost, do které bude člověk vstávat s radostí a chutí. Rádi bychom, aby naše výrobky dělali lidem radost a rádi se k nám vraceli, a proto bychom rádi měli vlastní kamenný obchod jako ve filmu Zlaté Dno (s Vlastou Burianem).
Koho práce sledujete, ať už v Čechách nebo zahraničí?
Konkrétně ničí práci nesledujeme, protože se snažíme tvořit dle vlastních návrhů a nápadů. Když ale dojdou a člověk jen tak sedí a neví, co by vymyslel, inspirujeme se na internetu. Jednoduše na dané téma zadáme obrázky a inspirace většinou přijde.
Kde o vás čtenáři najdou další informace a kontakt?
V této chvíli nás mohou čtenáři najít na Fleru pod značkou Indys nebo FB pod Indys handmade. V nejbližší době pak na webových stránkách, o kterých budeme informovat na obou těchto profilech. Kontakt na nás najdou přímo na FB.
Děkuji za rozhovor
Zdroj a foto: Tomáš a Romana Inderkovi
Nominujte se do soutěže Balakryl RECY věci
Nové zkušenosti, zážitky i přátelství se vám otevírají, pokud se úspěšně nominujete do projektu Balakryl RECY věci.
Přihlaste se do týmu designérů. Nominujte svůj kousek do soutěže Balakryl RECY věci do 30. 4. 2019.
Nepropásněte svoji příležitost.
