Jak se z grafiků stávají fotografové

Grafik fotografemJak se z grafiků stávají fotografové

Toho, že některé reklamní fotky vypadají jak namalované, jste si jistě všimli. Stejně tak se většina z nás někdy podivuje nad tím, proč ještě některé věci vůbec fotit, když si je stejně můžeme dokreslit. Věděli jste ale, že důvodem může být to, že z grafiků a retušérů, které to v nějakou chvíli prostě přestane bavit a rozhodnou se vzít věci do vlasních rukou, se často stávají úspěšní fotografové? Přikladů je v naší krásné zemi hned několik. O tom, kdo, proč, jak a s kým či bez koho, je následující článek.

Proč by se vlastně měl grafik chtít stát fotografem?

Důvodů je několik. Prvním může být jednoduše to, že ho baví fotit kamarády a/nebo přítelkyni. Časem zjistí, že ho to baví dokonce víc, než zapracovávat sedmnáctý koment od klienta na banneru inzerujícím bombastickou slevu na utěrky v okresním hypermarketu.

Mohou ho přitahovat krásné ženy, kterých se před objektivem pohybuje přeci jen o trochu víc (a teď doufám nikoho neurazíme) než v běžné reklamní agentuře nebo grafickém studiu. Motivací mohou být peníze nebo jen únava a touha po zaměstnání dobrodružnějším, než je honění pixelů po obrazovce.

-
Adam Bartas začínal jako grafik, nyní úspěšný reklamní fotograf a vyhledávaný retušér.

V jednu chvíli se tedy grafik rozhodne, že by se mohl zkusit začít focením živit. Má několik zjevných výhod hned od počátku. První a zdaleka nejdůležitější je to, že (dobrý) grafik je zvyklý myslet ve vizuálních konceptech a plánovat.

Tam, kde se aspirující fotograf-amatér teprve učí, že k dobré módní fotce opravdu nestačí vzít sousedku na pole a tam ji vyfotit ve vypůjčených svatebních šatech (a to by v tom byl čert, aby to nakonec nevypadalo jak z Vogue), si grafik dokáže scénu nejdříve vymyslet a rozplánovat. Zní to až banálně, ale hlavní rozdíl mezi budoucím úspěšným a neúspěšným fotografem je v tom, jestli si dokáže focení rozplánovat.

-
Jan Rambousek (aka Mr. Pixel), původně grafik a retušér, zakladatel Playground Postproduction.

 

Výhodou je cit pro kompozici a barvy

Další velkou výhodou je to, že grafik má většinou vytrénovaný cit pro kompozici a barvy. Tento cit je plně přenositelný i do fotografie a jakmile ho přestanou rozptylovat křivky modelek, dokáže si je v krajině poskládat tak, aby to ladilo oku. Poslední nepřekvapivou výhodou je to, že co grafik nezvládne zpočátku nasvítit nebo napózovat, může si za dlouhých nocí v Photoshopu dokreslit. A tam, kde by normální fotograf zaplakal a fotky vyhodil, on dokáže po heroickém retušovacím úsilí ohromit sebe i modelku a časem možná i klienta.

To nás dostává k úskalím. Tím nejhorším nebezpečím je to, co se zpočátku může zdát jako výhoda – totiž daleko rychlejší vývoj. Když člověk může i špatné fotky upravit tak, aby se jevily jako dobré, paradoxně mu to brání v tom, aby se opravdu naučil fotit. Precizní práce s expozicí, se světlem a nakonec i s modely/modelkami se ve photoshopu naučit nedá.

-
Lukáš Vrtílek, původně grafik a webdesigner, dnes úspěšný fotograf.

A co je horší, klient to na focení pozná. Stejně tak klient pozná technickou neznalost. Mezi českými fotografy koluje zábavná historka o tom, jak nejmenovaný mladý a nadějný kolega dostal své první velké focení – kampaň pro T-Mobile.

Věděl, že vlastně ještě neumí moc svítit, takže si najal profesionálního asistenta, který celou scénu nasvítil za něj. Bohužel však na tomto focení také poprvé v životě držel v ruce středoformátový foťák, do kterého neuměl vložit film. Toho už si klient po několika marných pokusech všiml a ač ho asistent dokázal zachránit, ubohý fotograf dalších několik let nedostal žádnou větší zakázku.

Nepodceňujte přípravu a vzdělávání

Jestli se rozhodnete, že už opravdu a doopravdy chcete být fotografem, a koupíte si svůj první opravdický foťák, nepodceňujte přípravu. Naučte se ho ovládat tak, aby dělal přesně to, co potřebujete ve chvíli, kdy to potřebujete. Věnujte čas tomu, abyste dokázali vnímat světlo a kreslit s ním.

-
Stanislav Petera, původně webdesigner, dnes úspěšný reklamní fotograf.

 

Jakmile si ochočíte fotoaparát a naučíte se drezúrovat modelky, zjistíte, že v tomto cirkuse je vlastně skvělá zábava a nic není tak složité, jak zpočátku vypadalo. Kromě výše uvedených doporučení je dobrá i osobní rada či konzultace od někoho, kdo se fotografii věnuje profesionálně.

Bohužel ne každý z nás se kamarádí se známým fotografem a navíc pokud ano, můžete narazit na neochotu těch zkušených se o nabyté vědomosti podělit. Čest výjimkám. Další možností je pak zajít na kurz či seminář, těch je ovšem v Čechách poskrovnu.

Za zmínku určitě stojí ty pořádané Institutem digitální fotografie (tam se naučíte základy práce s přistrojem a zvládnete správnou expozici) nebo ty, pořádáné již výše zmíněným Stanislavem Peterou – ty jsou zaměřené spíše na retuše a postprodukci v módní a reklamní fotografii. Semináře o postprodukci svého času pořádalo i grafické studio Drawetc, ale další termín zatím není znám.

Výhodou na těchto akcích je právě možnost se přímo lektora zeptat a svůj problém či nápad s ním rovnou konzultovat.

Zdroj a foto:
Webové stránky výše zmíněných fotografů

Autor článku:
Eva Došková

 

Design portal

https://www.designportal.cz/graficky_design/grafik-uspesnym-fotografem.html

15.04.11