Články

Festival motion designu Mouvo 2018 je za námi. Kdo zazářil a kdo zklamal?

Před pár dny proběhl třetí ročník festivalu Mouvo, který se zaměřuje především na motion design. Pořadatelé ze studia Oficina pozvali na 23. a 24. března do pražského divadla Archa zástupce šesti studií z celého světa, aby zde vystoupili na téma design a spolupráce.

Hned na úvod musím poznamenat, že jsem se nezúčastnil pátečního programu — v podstatě šlo pouze o jednu přednášku (Field) a hodinový workshop (Cinema 4D). Chápu, že tento formát může vyhovovat místním či těm, co na festival míří z větší dálky a jsou tak jako tak v Praze ubytovaní. Já bych spíše preferoval, kdyby byla ta jedna přednáška a workshop včleněny do sobotního programu, prostor by rozhodně byl.

Sobotní program začínal poměrně pozdě — v deset hodin a to diskuzí. Nerozumím tomu, proč tak pozdě. Jediné, co mě napadá, že je to vyjítí vstříc těm, kteří se zúčastnili pátečního VIP welcome drinku a ráno si chtěli pospat — a taky si pospali. Sál byl při úvodní diskuzi zaplněn tak zpoloviny.

Otázkou vůbec je, proč se začínalo diskuzí — to je něco, co bych čekal někdy odpoledne, až bych poznal blíže jednotlivé diskutující. Ono ani slovo diskuze nebude přesně to, co tuto část programu správně vystihovalo, ačkoli se moderátor (a částečně Roger Whittlesea) snažil, jednalo se spíše o simultánní rozhovor se čtyřmi lidmi.

Ale abych jen nekritizoval… Hned první přednáška, o kterou se postaral Mike Sharpe ze studia Found, byla skvělá. Přesně ten důvod, proč na konferenci jako je Mouvo jste — nejenže předvedl skvělé projekty, ale na příkladu klienta Hiscox ukázal celou zakázku od agenturního briefu až po grand finále — video mapping na londýnském rodinném domku.

Během přednášky zazněly rady a zkušenosti, které si obvykle lidi od fochu předávají, když spolu zajdou na pivko (včetně hesla na shlednutí jejich festivalového filmu The dog and the elephant).

Hned následující přednáška byla o konkrétních radách a postupech. Skvělé. Manuel a Moritz předvedli software Houdini a co je s ním možné za kouzla. A že je na co koukat. Určitě jsem nebyl sám, kdo hned po přenášce pátral na webu po zkušební verzi a jejich tutoriálech.

Roger Whittlesea z Proud Creative má na kontě asi nejslabší přednášku dne. Jako referenční projekt vybral práce, které nebyly vizuálně úplně přitažlivé a jako u jediného jsem měl problém rozumět jeho přednesu.

Režisérské duo Carlos a Teo (Dvein) předvedli pár věcí z kategorie “Why not”. Bylo to fajn, pobavili publikum, ale nic konkrétního si neodnáším. Na každé konfereci je dramaturgicky vhodné (zvlášť v usínací hodině po obědě) zařadit něco u čeho se publikum pobaví, takže s tím jsem cajk.

Posledním vystupujícím byl executive creative director studia Buck Ryan Honey. Působil velmi dobře, velmi hezky se poslouchal, ale víceméně pouštěl jen videa. Což je škoda, protože z ranní diskuze bylo zřejmé, že mluvit umí zajímavě.

Organizačně byl festival zvládnut velmi dobře. Archa sice nebyla plná po střechu, ale alespoň si člověk bez problémů objednal na baru. Trochu zamrzel doprovodný program — v podstatě bylo možné vyzkoušet si Windows Ink anebo vytisknout festivalový plakát. Workshop Microsoftu bych spíše označil jako hodinové povídání člověka, který tato zařízení prodává, zná každou jejich funkci, ale nikdy v něm žádnou zakázku nezpracoval, což bylo znát.

Afterpárty, drinky, tanec, hudba a zpěv už proběhly bez mojí účasti, zpravidla to nepatří mezi důvody, proč na konference chodím.

Celkově Oficině a celému týmu patří velký dík. Uspořádat konferenci tohoto typu pro nás, co většinu času brejlíme v zatemnělých studiích do monitorů, není snadné a držím palce, ať se to podaří i napřesrok – minimálně stejně dobře.

Zdroj a foto: mouvo.cz

O autorovi

Martin Kalda

Grafik, ux designer a šéfredaktor Design portálu. V současné době působí také jako digital designer pro pražskou pobočku Ogilvy.