Článek

Dynamo design představilo vizuály pro Pražské jaro 2018 — bude ve znamení hudebních brouků

Vizuální podoba festivalu Pražské jaro 2018 je i tentokrát dílem studia Dynamo design. Svým pojetím navazuje na velmi úspěšnou grafickou podobu minulého ročníku a pokračuje v konceptu „Musica Magica“.

Po loňské ornitologicko-hudební exkurzi si nyní s příchodem jara do pražské kotliny přijdou na své především entomuzikologové, zkoumající  fascinující tvory, v jejichž evoluci lze vystopovat zušlechťující vliv klasické hudby.

O tom, že toto téma tým Dynamo design zaujal nemůže být pochyb. Vyhráli si i s tiskovou zprávou, která představení nových vizuálů doprovází — najdete zde názvy brouků jako pikolka lyrická, bohuslávek martináč nebo kapelník strunokřídlí… Krásná ukázka kompletně zpracované identity, která není jen o vizuálech, ale o kompletním vnímání festivalu jako celku.

Entomologická tisková zpráva festivalu:

Kromě již známých čeledí, obývajících typická stanoviště poblíž koncertních sálů a operních dómů, se tu čas od času objevují zcela neznámé druhy, jejichž přítomnost dokáže způsobit senzaci jak ve vědecko-uměleckých kruzích, tak i mezi širokou veřejností. Nejpočetnějšími zástupci jsou tradičně hmúzáci aerofonní a chordofonní. Jejich projevy sahají od basového broukání, barytonového bručení a tenorového brumlání přes altové bzučení a bzikání až k mezzosopránovému a sopránovému drnkání, cvrkání, vrzání a pištění.

Někteří si také vyvinuli zcela specifické techniky preludování, kombinující dokonce vícero orgánů jako třeba pikolka lyrická. Nejznámějším z těchto zvukových polymorfistů je křídlatec rudolfinský, který je navíc endemitním druhem. Bohužel však patří také k nejohroženějším. I populace dalších přísně chráněných druhů, jako jsou kapelník strunokřídlý, basilišaj zasmušilý, šalmajka andělská či skarabrnkus iberský se ztenčují a je stále těžší je zaslechnout živě, v jejich přirozeném koncertním prostředí.

Naopak hojný výskyt zástupců řádu lepidochordoptera jako kubelíček okvětníkový, bohuslávek martináč či hmatník Brahmsův dává naději, že o dech beroucí zážitky nebude nouze ani v dalších letech. Podobně se vede i trubadúrovi stěhovavému, trumbelínovi smetanovému, paroháčku horlivému, cvrčuli pronikavé nebo píšťalici bzučivé.

Navíc u mnoha druhů není nutné čekat na ukončení vývoje dospělců, stejně mimořádnými výkony se vyznačují již larvální nebo nymfonická stadia. Často dokonce své imago čistotou přednesu a nadšením i předčí, jako rafaelka ambroziánská nebo synkopka madrigalská. A nelze nezmínit ani pozoruhodného zástupce třídy membranofona, perkusníčka orchestrálního. Jeho nepřekonatelný cit pro rytmus, díky kterému často doprovází tubachovce bojovného nebo fistuli alikvotní, z něj činí jednoho z nejvyhledávanějších spoluhráčů.

Mějte tedy i letos v květnu a červnu oči i uši otevřené a pokuste se objevit interprety, kteří vám každou procházku rozkvetlou symfonickou přírodou promění ve výjimečný zážitek.

Ukázky aplikace vizuálního stylu

Festival se bude konat od 12. května do 3. června 2018 a na stránkách festivalu najdete už i kompletní program.