Deníček

Z grafikova deníčku: Vegetarián co vede jatka

V poslední době narážím na spoustu šikovných projekt manažerů, kteří bezvadně umí vést projekt. Jediný problém je v tom, že se jedná o projekt na tvorbu produktu, kterému vůbec nerozumí. Takový projekťák si perfektně hlídá termíny, umí si došlápnout na plnění úkolů a dělá úžasné zápisy ze schůzek, ale ve chvíli, kdy s ním zapředete diskuzi o vyvíjeném produktu, mlčí jako ryba (ta lepší varianta) nebo se snaží něco navrhnout (to pak jde do tuhého).

Rozumím tomu, že ministr zdravotnictví nemusí být doktor a ministr zemědělství nemusí každý večer doma dojit krávu. Stejně tak chápu, že do role projekt manažerů jsou vybíráni lidé, kteří si umí ohlídat termíny a dovést projekt do konce. Přijde mi však, že je to něco, jako bychom vegetariána nechali vést jatka — profesně to zvládne, ale osobně ho to vůbec nebere.

Stejně jako u grafika je žádoucí, aby něco málo věděl o tom, co je HTML a copywriting. Je stejně dobré u projekt manažera pokud má přesahy — a myslím přesahy v rámci oboru, protože to, že se vyzná v šití batůžků, je mi k prdu. Jsem přesvědčený a praxe mi to potvrzuje, že pokud manažer ví, kolik času asi tak trvá něco nakreslit a jaké jsou k tomu potřeba sehnat podklady bez toho, aby se musel ptát, tak je to vždycky jen dobře. Za rovnocenného parťáka ho pak berou kolegové, kteří mají pocit, že má trochu páru o tom, co daná věc obnáší. Na žebříčku stoupá i u klienta, kterému nemusí na každou druhou otázku odpovídat ve stylu — poradím se s týmem a dám vám vědět.

Těchto lidí je ale málo. Naopak v oupnspejsích agentur potkáváte lidi, pro které je projekt práce, kterou úderem páté hodí za hlavu a mají za to, že si ji nejlépe vyčistí tím, že budou dělat úplně něco jiného. A mají pravdu, druhý den ráno nastupují do práce s hlavou čistou jak lilie. Ostatní, kteří s nimi pak mají pracovat, z toho kvetou.