Městská část Praha 11 zvolila vítěze soutěže o nový logotyp. Stal se jím Štěpán Holič, zakladatel studia Lemon Design. Dnes je oficiální datum zveřejnění – pojďme tedy představit vítěznou práci a jejího autora.
Ahoj Štěpáne, můžeš nám představit tvoje studio a vaší práci?
Grafickému designu se věnuju od střední školy, tedy od roku 1992. Věděl jsem, že mě drobná kresba nebo malba zátiší moc neoslovuje. Z celé třídy jsme byli dva, kdo měl doma přístup k počítači a tudíž i k prvním experimentům s počítačovou grafikou. Po škole jsem se prokousal reklamními agenturami Grey a Ogilvy, civilkou, chvíli žil z plakátů a akcí tehdy neglobalizovaných Beefeater party.
Studiu jsem dal jméno v roce 2000, kdy jsem nabral víc zakázek a přibral posily. Snažíme se pracovat na smysluplných projektech, najít ideální kompromis mezi tím, co nás baví a tím, co nás živí. Naší specializací jsou menu do restaurací, hospod a barů, logotypy a vektorové kresby.
Před sedmi lety jsme rozšířili naše služby o malonákladový digitální tisk včetně dokončovacích prací, díky čemuž máme zakázky pod kontrolou od tužky až po tisk.
Které vaše práce stojí za zmínku?
Číslem jedna asi nadlouho zůstane kalendář „Cesta do utopie“ pro Europapier, kde jsem si sáhl na dno svých možností s komplexností vektorové kresby. Honza Andersson se postaral o sazbu a ohlídal většinu tiskových technologií.
Dobře se také recyklují dekomunizační trička, do kterých jsem se vrhnul v roce 2005 a ještě letos je kluci ze studia Mowshe prodávali 1. máje na Letné.
Velkou radost mi udělala důvěra radnice Prahy 9, pro kterou jsem bez jakýchkoliv připomínek zpracoval plakáty, pozvánky, brožury a velkoplošné panely k výstavě o Kolbenovi. Ozubená kola, parní lokomotivy a do toho přetisk měděnou metalickou barvou – jedna velká grafická radost.
Vyhráli jste soutěž o logo Prahy 11, můžeš popsat jak celá věc probíhala?
O vypsané soutěži mě informoval známý, který na Praze 11 bydlí. Aktivně podobné tendry příliš nevyhledáváme, protože šance na úspěch bývá z různých důvodů mizivá a úsilí věnované kvalitní prezentaci spolkne poměrně dost času, který můžeme věnovat jistým zakázkám. V průběhu července jsme ale měli volnou chvilku a tak jsme se mohli soutěži věnovat.
Nafotili jsme klíčová místa Jižního města, pár nástěnek, zastávku MHD, úřad a podobně, abychom se mohli inspirovat realitou a návrhy prezentovat na skutečných aplikacích.
Vznikly dvě cesty, jak logo pojmout. Vítězná verze vychází z číslovky 11, která zároveň tvoří dojem dvou ustupujících bloků budov. Motiv je uzavřen do plochy kruhu, „slunce“, zkrátka Jižního Města. Výsledek je snahou o co nejminimalističtější a nejjasnější vyjádření toho, co Prahu 11 charakterizuje. Dál už se příliš jít nedá. Díky tomu máme jistotu, že logo bude funkční od propisky po balón na obloze. Zbývá jen doufat, že se podaří dotáhnout manuál a klíčové osoby přesvědčit o jeho respektování.
Druhou verzi navrhla naše grafička Lucka Čížková. Jde o kompaktní logo tvořené jedenácti čarami, evokujícími pocit pravidelné fasády panelového domu.
Účastnili jste se i jiných soutěží?
Ano. Například bývalý kolega Honza Andersson postoupil s návrhem loga Pardubic mezi šest nejlepších. Kdysi jsem dokonce vyhrál tendr na design kosmetické řady pro Dermacol. Tuto informaci jsem si užíval přibližně čtyřiadvacet hodin, než mi bylo oznámeno, že manažerka tendru „byla na hodinu odejita“ a tudíž se veškeré náležitosti s výběrovým řízením související ruší. :)
V různých tendrech jsme se často ocitli až ve chvíli, kdy výběrová komise nebyla spokojena s žádným z předložených návrhů a rozhodla se na poslední chvíli oslovit další grafiky. Naposledy se tak stalo u soutěže České televize, kde prozatím není výsledkem nové logo ČT, ale vizuální sjednocení televizních kanálů a důstojnější vzhled grafických prvků na obrazovce.
Když zmiňuješ soutěž o nové logo České televize – jaký je tvůj názor na současný změny ve vystupování České televize, televize Nova a kabelové společnosti UPC?
Televizi nemám. Pravděpodobně se ale asi shodnu s většinou odborné veřejnosti, že redesign ČT je určitě víc krok dopředu než zpátky. Při každé změně loga (zvlášť u citlivé veřejnoprávní televize) hraje určitý zvyk a sentiment obrovskou roli a při razantní změně image vzbuzuje dost emocí.
Naprostou nutností bylo sjednotit vizáž jednotlivých kanálů. Je vidět, že se ČT zalekla definitivně pohřbít bublinu obrazovky a najela na určitý kompromis, kdy 50. léta a 21. století žijí v kostičkách vedle sebe. Je otázka času, kdy obrazovka zmizí; televize se nastěhuje do PC, do mobilů, na čelo ledničky a její formát bude mnohem variabilnější. Neznamená to, že klasické ikony doby vždy zaniknou — telefonní sluchátko nebo Spartak na dopravní značce budou vždy srozumitelnější, než obdélník (mobil) nebo bublina (auto).
Redesign logotypu Novy už nevnímám – mám pocit, že logo mění a leští do 3D obden.
Kapitolou sama o sobě je Prima, které se povedlo před nedávnou dobou shodit svou image postavenou na zcela bezproblémové značce do ukázkového paskvilu. Ohlas lidí v jejich vlastní diskusi byl natolik tvrdý, že ji po pár dnech zrušili. Primě padá sledovanost, čemuž chce na podzim tohoto roku předejít OPĚTNOVÝMLOGEM. Sledovanost to asi nezvýší, ale můžeme se jen těšit — horší už to nebude.
UPC zafoukalo do kytiček a zvolilo lehký neutrální motiv, který je nakonec tak složitý, že vlastně ani není logo. Efektní v animacích na obrazovce, nepředstavitelné na tričku nebo propisce. Květ v uzavřené podobě připomíná chmel, stačí obarvit nazeleno. Neviděl jsem grafický manuál a je pravděpodobné, že firma musí mít zálohu, která proleze faxem jinak, než jako kaňka. Přiznávám, že jsem v tomhle stará škola a i když stínování a 3D svádí, největší esa v oboru umí to samé s černou a bílou.
Určitě jsi teď v obraze, co se logotypů pražských obvodů a českých měst týče. Vyzdvihl bys někoho jako příklad a naznačil i, kdo je podle tebe příkladem toho, jak se to dělat nemá? Jaký je tvůj názor na tuhle věc?
Ukazuje se, že mít logo je teď „trendy“ bez ohledu na kvalitu odvedené práce a často také bez zásadního opodstatnění. Vedly se už diskuse právě nad potřebou logotypů pro jednotlivé městské části, které se nechtějí schovat pod pražské logo Aleše Najbrta, ale chtějí vystupovat pod svou hlavičkou a orazítkovat si vánoční stánky vlastním motivem. Až jednou nastane chvíle, kdy všechny pražské obvody vymění své erby za loga, vznikne strakatá podmnožina prvků pod jedním pánem.
Graficky nejzdařilejší je zatím „smajlík“ Prahy 5, ale problematický je fakt, že podobný módní motiv užil i autor loga Prahy 7 o nějakou chvíli dříve. Amatérská typografie loga Prahy 7 odpovídá i amatérskému zadání tendru a především výši odměny. Praha 6 byla pak „první“, kdo s novým logem vyrukoval – mě osobně neoslovilo. Chápu význam grafických prvků kružnice a čtverce jako symbolů význačné architektury, ale vadí mi konturování a interakce textu a kruhu v menších velikostech.
Hodně se mi líbí logo Bratislavy. Je to výborná ukázka, jak v maximální jednoduchosti sdělit podstatu.
Jako ukázka grafického tápání mohou sloužit některé české kraje, které, ač vyhlásily výběrová řízení na loga, bohužel často zvítězily pastelky a sdělení, že máme slunce, vodu a kopce. Není to zkrátka pro grafika lehký úkol. Některé úřady, jako například v Libereckém kraji, se rychle vzpamatovaly. Naopak Pardubický kraj má zeměkouli, na té zeměkouli sedí kostel (tvrz?) a jsou tam patrná i okýnka… Pardubický kraj je totiž středem světa.
Jaký je tvůj názor na grafický design v ČR?
Kvalitní grafika v ČR živoří, ale situace se pomalu zlepšuje. Problém je hlavně v tom, že hýbat myší už umíme všichni, základní hardware je za pakatel a software se jednoduše nakrade. Navíc donedávna byla u nás jedinou školou v oboru VŠUP.
Výsledek se dostavil: máme nejoblepenější zem grafikou v Evropě, dokázali jsme s ní dokonce zničit solidní část přírody kolem silnic. Tahle anarchie a nulová úroveň sdělení tu ale nebude věčně. Možná by stálo zato vyšetřit si čas a ty lesy reklam vyfotit, než je budou jednou kácet?
Baví mě, že klienti platí reklamkám obrovské peníze za megaboardy, kam se vysype třicet sponzorů (to je při jízdě 130 km/h důležité) a deset řádků informací včetně telefonů a mailů. Podstatné věci unikají.
Málokdo tuší, jak má vypadat sazba; že písmeno X není krát, že mínus není pomlčka, že máme různé druhy mezer… Šikovní grafici utíkají z tlaku komerce do neziskové sféry, divadel a k osvíceným klientům. „Tam venku“ se věci topí ve stejnosti, klišé a manažerských představách, jak má věc vypadat. Zaklínadlem jsou rychlost, láce a kvantita. Že je obsah blábol se spoustou chyb nevadí, důležité je, že bude vytištěný na nejtvrdším papíře, co současná technologie dokáže. :)
Viděno sociálně — střední třída grafiků tu skoro neexistuje, respektive málokdy se dostane k velkému a kvalitnímu projektu. Máme pár stálých špiček a ty jsou mediálně známé.
Můžeš pár takových špiček, které uznáváš, jmenovat?
Obecně se dá říct, že například studia ReDesign, Marvil nebo Side2 se u nás snaží držet laťku vysoko, ale i tak občas zakopnou o průšvih, kde si říkám: „Cože, tohle fakt spáchali?“ :)
Jakmile jsi jednou nahoře a jsi mediálně pod dozorem, je ale snadné někde ustřelit, nemít ten „standardně geniální nápad“ nebo mít smůlu na změnu požadavků klienta a je to hned vidět. Máme ale desítky šikovných designérů knižní grafiky, klubových nebo divadelních plakátů a podobně; někteří se již sdružují v nově založené Unii grafického designu.
Opravdu mile mě zaskočila Šmalcova abeceda od Radka Malého, Jiřího Dvořáka, Markéty Šimkové a Petra Šmalce. Je to neuvěřitelný ranec dotažené a piplavé práce v Illustratoru včetně kvalitní sazby, kterou ale běžný čtenář nikdy neocení, protože nezná technologii vzniku. Půl roku jsem kreslil relativně složité vektorové motivy do kalendáře pro Europapier a tak mám pro podobné šílenosti slabost.
Zmiňuješ Unii grafického designu, jejihž jste spoluzakládajícím členem – můžeš nám o ní něco říct? Co si od takového projektu slibujete?
Unie vznikla po dlouhé debatě o potřebnosti určitého spolku, pracovně „cechu grafiků“, který by zaštítil náš obor jak prakticky ve vztahu k práci, tak mediálně ve vztahu ke klientovi, zadavateli tendru nebo vládní instituci. Unie může pomoci šikovným grafikům spojit síly v různých situacích souvisejících s oborem, podpoří v různých odborných otázkách; členství může také znamenat určitý kredit a pro klienta znamení, že grafik dbá na určitou úrověň své práce a že mu obor není lhostejný.
Chceš něco dodat?
Bylo by jednodušší grafiku jen prodávat než vytvářet. Trávit čas přesvědčováním, že by věci měly fungovat tak a tak je nikdy nekončící práce. Zatím to ale vypadá, že dokud bude existovat papír, bude mě tiskový design bavit.
Nemáte-li na dnešní den program, přijďte se podívat na zahajovací den kulturně-společenské akce 11 dnů Prahy 11, kde bude v 20.15 nový logotyp představen starostou Mgr. Daliborem Mlejnským.
Jiří Sekera
