Lovec min, zidle jako sval a levitující lampa aneb jaký byl Dutch design week

Sdílet Práve skoncil mladý veletrh designu v holandském Eindhovenu. Veletrh prekvapí svou profesionalitou, dobrou organizací a hlavne inspirací, kterou návstevníky také naplní. Ne nadarmo v predmluve k publikaci vydané jako resumé jeho expozic cituje hlavní organizátor Hans Robertus blíze neurceného redaktora „You go to Milano to see the latest of the latest products on the market, and you go to Eindhoven to see what will be on the market in two years' time“.

Jako student jsem mnoho veletrhu neprosel (Design blok, Milan 2011), uz jsem ale stihl postrehnout dva diametrálne ruzné zámery vystavovatelu. První se snazí vystavit to, co lidé kupují s malou zmenou tak, aby zákazníci zacali nakupovat u nich. Druzí se pak snazí vystavit experiment, pro který jim veletrh dává prostor zaujmout odvázného sponzora a pustit se do produkce.

Rozhodne nelze objektivne ríci, kudy vede správná cesta. Subjektivne se mi mnohem zajímaveji jeví experiment a vize, kterou vystavovatelé prezentují, nez trhu schopný výrobek. Presne takových stánku, stanu, ba celých výstavních hal bylo od 22. do 30. ríjna v Eindhovenu plno!

Mine Kafon

Nejlepsím príkladem je výstava bakalárských a magisterských prací na Design Academy v centru mesta. Tri patra skoly zaplnuje 173 projektu, kterými studenti prezentují „svoji cestu“. Techto necelých 200 osobních príspevku dává dohromady jednu pestrou vizi, kterou se ubírá akademie, Eindhoven, Holandsko mozná i celý svet. Výstava tak nese výstizný název "Our way".

Vybral jsem jeden projekt za vsechny ostatní – bakalárskou práci Massouda Hassaniho, rodáka z Afgánistánu. „...je tam 40 milionu náslapných min, na pouze 26 milionu Afgancu..." Píse na svých webových stránkách. Ackoliv uz pet let zije v Holandsku svojí bakalárskou práci venoval rodné zemi.

Vytvoril lehkou paprscitou konstrukci z bambusových kmínku propojených plastovými spoji, která se lehce rozbehne po zaminované pláni jen díky vetru. Jakmile narazí na minu, mina spolecne s jedním paprskem exploduje. Kazdý "lovec min" má ve svém stredu skrytý GPS lokátor, na jehoz základe lze zjistit, které území je odminované.

Hassaniho projekt není pouze experiment. Snazí se produkt privést do skutecného vyuzití. Vytvárí webový prostor, kde je mozné zjistit bezpecné trasy. Zároven na celém projektu spolupracoval s nizozemskou armádou, se kterou mel moznost vyzkouset objekt v praxi.

Ne vsechny ostatní projekty jsou dotazené az do praktických detailu, nekde jde (a je to zádané) o koncepty. Mozná práve proto nad ne tento obdivuhodne jednoduchý, ale zároven prekvapive funkcní Mine Kafon lehce vystupuje.

Vybrat jeden nejkvalitnejsí projekt z této výstavy není mozné, vzdy vyzdvihneme jen strípek slozité mozaiky a není spatné se na takovou mozaiku podívat, treba hned za rok.

The Happy Misfits

V jedné z výstavních hal v areálu Strijp-S (bývalý areál firmy Philips) me zaujal Rutger de Regt. Cerstve dostudoval Royal academy of Art v Hague a na Dutch design weeku predstavil svuj projekt The happy Misfits.

Jde o sedací nábytek, který upoutá svou barevností a tvarováním. Nekonvencní technologie výroby kresla urcuje jeho výrazný tvar, který byl puvodním zámerem autora.

„Experimentoval jsem i s jinými materiály, na zacátku byla inspirace kulturistikou, svaly a budováním svalové hmoty, tvary tela.“ odpovídá optimisticky naladený designer. Jak tedy vytvoril bobtnající tvary zidle? „Zidle je z extrudovaného polystyrénu. Na zacátku ji tvaruji, stahuji na formu. Je to spís mekký balón, který jak nekde stáhnete, jinde nabude. Aby lépe prilnul k forme, zahreju ho horkým vzduchem. Nakonec vsechen vzduch vysaji ventilem a tvar se utvrdí."

Jako formu pouzil sedák ze slavné sklolaminátové zidle manzelu Eamsových. „Je to forma, kterou vytvorili v padesátých letech. Dalo by se ríct, ze pouzívám jejich sedák, kterému nasazuji nové nohy. Oni vyvinuli skvelý tvar pro sezení a pridelali mu nohy pouzívané i u jiných zidlí. Já jsem zachoval formu sezení a zmenil její propojení s podlahou.“ Posledním krokem výroby je pogumování, celá zidle tak ztezkne, ale získá na potrebné odolnosti.

LightLight

Stále v areálu S-strip, ale v jiné výstavní hale, se velké pozornosti tesila designérka Angela Jansen. Vystavovala zde cernou lampu. „Staré babiccino pokojové svítidlo odlité do plného tvaru tak, ze není kam nasroubovat zárovku. Stínidlo tvorí vyplnený komolý kuzel.“

Cerná kopie archetypálního predmetu by nebyla sama osobe zajímavá. Stínidlo lampy je ale v puli pretnuté a jeho vrchní polovina lehce levituje nad zbytkem objektu. Vec tak dostane jiskru a kouzlo, které na první pohled zaujmou. Jedná se spíse o vizuální zázitek, který je pro mnohého zákazníka nejvetsím lákadlem.

Technickou stránku "triku" vymyslel Ger Jansen, inzenýr, který sestrojil systém elektromagnetu, jenz dokáze vytvorit takové silové pole, aby udrzelo vrsek lampy nad telem, ale na druhou stranu ne tak silné, aby ohrozilo cinnost elektrických spotrebicu, ci zdraví lidí s kardiostimulátory.

Nevsední vizuální zázitek je príjemným osvezením, nebot nepotrebuje delsí vysvetlování. Jde o zvlástní pocit, kdy se díváte na chvející se svítící vrsek lampy, ten uz skoro padá a kouzlo koncí, ale ono nekoncí a nedovoluje vám odtrhnout zrak. Dle mého názoru az jasný a prímocarý technický "zázrak", který musí po chvíli zevsednet. Rozhodne ale velice populární a dobre prodejný.

Dutch design week nabírá dech

Událost netvorilo pouze 1600 vystavujících designéru, ci designérských firem. K hlavní akci se pridruzilo nekolik mensích jako Film and Design (malý filmový festival), Dutch design awards (vyhlásení ceny pro nejlepsí nizozemské designéry), série verejných debat (napr. Design coffee nebo Design as service) a mnoho workshopu. Toto "korení" dalo události správnou chut i atmosféru. Zejména pak verejné debaty byly necím, co celý veletrh v pomyslném zebrícku posunulo o nekolik stupínku výse.

Dutch design week, i kdyz mladý, má hodne co nabídnout, ve svých deseti letech nabírá dech, roste, stává se známejsím a známejsím veletrhem. Pokud budou stejne jako tento rok jeho paletu vystavovatelu naplnovat ti s odkazem na blízkou budoucnost, bude cím dál vetsí chybou opomíjet jeho impulzy. Naopak stane se dulezitým místem pro setkání designéru celého sveta. Není-li tomu tak uz dnes!

Zdroj a foto:
Josef Trojan

Prectete si dalsí clánky v rubrice:
Akce

Design portal